Den plný poznání...

" Den plný poznání... " asi tak bych nazvala středu. Vstávaly jsme brzy, přecijenom toto byl pro nás opravdu první den...

Poprvé jsme se seznámili s místní snídaní, která se tu vlastně nemění...

Dostali jsme učebnice! Akt rozdání učebnic byl opravdu zajímavý, místo toho, aby nám je rozdal třídní profesor, nebo u toho byl aspoň přítomen, rozdal nám je úplně někdo cizí. Celé to probíhlalo v tělocvičn+, která se proměnila v obrovský antikvariát (trošku přeháním... ale zní to dobře ne?). Ne že bych se nesetkala s čárkovými kódy na učebnicích, ale nikdy by mě nenapadlo, že takto se dá vést evidenční seznam. Nadruhou stranu v takovém velkém počtu je to asi dobré :-)

Seznámení s Jeanne. Jeanne je ta drobná mladší blondýnka, vedle které jsem předešlého dne seděla. Je opravdu moc hodná... Strávila jsem s ní značnou část dopoledne, což bylo moc fajn. Popovídaly jsme si a nakonec to dopadlo tak, že se stala mojí famille d´accueil... :-)

Když jsem se vrátila na pokoj, pokračovalo vybalovaní, což zahrnovalo i uklízení - skutečně moje "oblíbená" činnost. Takže jsem toho zachvilku nechala a začala jsem se věnovat dekoraci stěn, protože ty přece nemůžou zůstat prázdné ne? Od svého záměru jsem nakonec upustial protože byl pomalu čas na oběd... 

Do carrefouru a zase zpátky... XD. Deštivé odpoledne jsme  částečně strávili nákupy. Jak jsme zjistili, potřebujeme toho opravdu hodně a zásoby z čr nestačí... Původně jsme plánovaly prohlídku města, ale nakonec z toho byla výprava do nákupního centra, částečně proto že bylo hnusně, částečně proto, že každá holka má aspoň trochu ráda nakupování :-)

        Vyráželi jsme kolem druhé, nebo dřív? Přes, řekněme trafiku jsme to vzali na zastávku na Place de la Republique. Jezdí tam tuším čislo 2, ale moje skleróza... Když jsme dojeli do našeho cíle, což bylo nákupní centrum Toisson d´or, tak jsem se dohadovali, koli potřebujeme  času. Nakonec jsme byli nuceni trochu přidat, protože, no znáte holky, jenže tentokrát to nebylo jen na nás. Nechala jsem tam hotový majlant a musím podotknout: "Ještě štěstí, že Gentlemani ještě nevymřeli :-)".

        Počasí nám lehce kazilo plány a tak jsme se dohodli, že město se odkládá na neurčito. Po návratu na Internát jsme se vrátily k činnosti, kterou jsem přerušily naším odchodem. Asi po hodině jsem měla telefonát, a město se opět dostalo na program...

Kdo četl alenku v říši divů, tak možná tuší, jak se cítí překvapený člověk. Já bla opravdu překvapená, krásou a historií, která dýchala ze starých domů, které jsme míjeli. Učarovalo mi svou krásou Place de la Liberation a i klasicistní/renesanční radnice nebo spíše palác na mě skutečně zapůsobil. Jen jsem čekala až od divadla přihrčí hočár, projede branou a z něj vystoupí vysoce postavený a vážený občan... Konec snění! Pravdou je, že Historické centrum Dijonu stojí opravdu za to a dalo by se o tom skutečně vyprávět. nebylo by to však na list papíru, ale dala by se popsat celá kniha...

Z technických důvodů, tohle se dít nebude...

Večer jsem objížděla Grand Cartiere na kolečkovách bruslích a tím úplně porušila zavedené pořádky... Tohle je moc samolibé, pravdou je, že to tu asi není obvyklé, no a večer, ten nás zase vrátil k našim krabicím...